Skladba
Packet:
Možná nikdy jsem nebyl ten svatej,
jsem jenom člověk udělal jsem řadu chyb.
Tak jako každej občas se chovám jak malej,
sobeckej egoista co řeší jen svý.
Ta moje duše nikdy nebude tak čistá,
jak bych sám chtěl, jak chtěla by jsi ty.
Oba to víme, možná třeba proto právě
než večer usínám, tak líbám tvoje rty.
Dávno jsem pochopil svět není jenom prázdnej,
když najdeš někoho se kterym trávíš dny.
Ta druhá polovina, kterou nosíš v hlavě,
pak nosí zase tebe, dává sílu žít.
Ani sám nevim co se stane během času,
nechci jen čekat, takovej jsem býval dřív.
Stačí to pochopit a užívat si krásu,
nic není napořád i kdybys chtěla mít.
Snad možná pořád dokážu vychutnat chvíle,
když ležíš vedle mě, tak cítím vnitřní klid.
Je třeba řešit jak to bude, tak to bude,
zatím jsi moje všechno, je tak jak má být.
Snad možná proto dokážu vychutnat chvíle,
když ležíš vedle mě, tak hnedka je mi líp.
Netřeba řešit, jak to bude, tak to bude,
dokud je naděje tak můžem v klidu snít.
Jan Kunze:
Máme snad milion přání, co nutí lidi si lhát, pár nocí proteče v dlaních, o zbytku necháme si zdát. Hledáme to, co nám schází a sami nechceme nic dát,
proto se postupně ztrácí to, co měl člověk tak rád.
Packet:
Vim, že jsem jinej i když říká to prej každej,
jinej než kdokoliv s těch co byli přede mnou.
A i když občas bláznim, jsi na mojí straně,
ať vítr vane stejně usínáme ve dvou.
A každá minuta v těch černohnědejch očích,
když do nich hledim bude navždy jedinečnou.
Jsi tisíc důvodů pro nejkrásnější pocit
a byl by zločin vystupovat před konečnou.
Možná jsi jediná co chápe moje výkyvy,
metronom nálad co nosim často sebou.
Už nechci být kým jsem byl, jenom chci být kým jsem teď, ke štěstí nestačí moc, hlavně být s tebou.
A i když nejsme stejní, ty jsi ta zodpovědná
a já ten snílek, věřim nenajdeme slepou.
Dal bych ti modrý z nebe, vždy když jsem vedle tebe, všechno co cítím nejde napsat jednou větou.
A právě kvůli tomu vychutnávám chvíle,
když ležíš vedle mě, tak cítím vnitřní klid.
Netřeba řešit jak to bude, tak to bude,
zatím jsi moje všechno, je tak jak má být.
A právě kvůli tomu vychutnávám chvíle,
když ležíš vedle mě, tak hnedka je mi líp.
Netřeba řešit jak to bude, tak to bude,
tak přivři oči ať můžem v klidu snít.
Jan Kunze:
Máme snad milion přání, co nutí lidi si lhát, pár nocí proteče v dlaních, o zbytku necháme si zdát. Hledáme to, co nám schází a sami nechceme nic dát, proto se postupně ztrácí to, co měl člověk tak rád.