Naruby Folk

A jsem zas já hluboko nad věcí
A jsem zas já pálčivá v záblescích
Dívam se do tebe lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená

Zasej mě v kamení,sklidíš mě v rozpuku,
Trhej mě z kořenù vezmu tě za ruku
Jsem tvoje nálada, jsem tvoje poslední
pùlnoční zahrada v dlážděném poledni
Jsem drátek ze stříbra, na noze holubí
Chytám tě za křídla, jsem celá naruby
Jsem rána bez hluku lesklá a vzdálená
Beru tě za ruku
A jsem zas já hluboko nad věcí
A jsem zas já pálčivá v záblescích
Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
A trochu smířená …

Zasej mě v kameních, sklidíš mě v rozpuku,
Trhej mě z kořenù vezmu tě za ruku
Jsem tvoje nálada, jsem tvoje poslední
pùlnoční zahrada v dlážděném poledni
Jsem drátek ze stříbra, na noze holubí
Chytám tě za křídla, jsem celá naruby
Jsem rána bez hluku lesklá a vzdálená
Beru tě za ruku …

A jsem zas já hluboko nad věcí
A jsem zas já pálčivá v záblescích
Hluboko nad věcí lesklá a vzdálená
Dívám se do sebe vidím tvá ramena
Vidím tvá ramena