Rosa na kolejích Folk

Tak jako jazyk stále naráží
na vylomený zub.
Tak já se vracím
k svýmu nádraží
abych šel zas dál.
Přede mnou
stíny se plouží
a nad krajinou krouží
podivnej pták,
pták nebo mrak.

Tak do toho šlápni
ať vidíš kousek světa.
Vzít do dlaní dálku
zase jednou zkus.
Telegrafní dráty
hra jou ti už léta
to nekonečně dlouhý
monotónní blues.
Je ráno, je ráno.
Nohama stíráš rosu na kolejích
Nohama stíráš rosu na kolejích

Pajda dobře hlídá pocestní
co se nocí toulaj.
Co si radši počkaj až se stmí
a pak šlapou dál.
Po kolejích táhnou bosí
a na špagátu nosí
celej svůj dům - deku a rum.

Tak do toho šlápni
ať vidíš kousek světa.
Vzít do dlaní dálku
zase jednou zkus.
Telegrafní dráty
hrajou ti už léta
to nekonečně dlouhý
monotónní blues.
Je ráno, je ráno.
Nohama stíráš rosu na kolejích
Nohama stíráš rosu na kolejích