Židle Reggae

Kdybych já byl židle, měl bych nejspíš čtyři nohy,
aniž bych se snažil, stabilně bych stál

Kdybych já byl loutka, cestu by mi vždycky našel
vodič, jenž by drátky v dlani zahříval

Kdybych já byl pero, měl bych v sobě jednu náplň,
kterou by, až dojde, někdo vyměnil

Kdybych já byl deska, be zchybně bych písně zpíval,
bez námahy by mě každý ocenil

Jenže já jsem člověk, vlastní silou musím stát,
svojí cestu nacházet a sám se ovládat
Desítky mám cílů, svých životních náplní,
mojí snahu zpívat však jen hluchý ocení

Kdybych já byl židle, každý by si na mě zased’,
ladné dívčí křivky, tlustá pozadí

Kdybych já byl loutka, nesměl bych se ani pohnout,
čekal bych, až pán o drátky zavadí

Kdybych já byl pero, psal bych cosi v čísi ruce,
cizí vůlí veden sám bych otupěl

Kdybych já byl deska, zpíval bych jen ze svých drážek,
podle gusta jiných mlčel bych, či pěl

Jenže já jsem člověk, záda má jsou svobodná,
nemám pouta na rukou, má vůle rozhodná
vede moje kroky a bez cizí pomoci
napíšu a zazpívám si jen to, co sám chci