Včelka Reggae

Jedna mála včelka v jednom včelím království
měla krásné dětství a krásnou budoucnost
Vše, co chtěla, směla, žila v rámci možností
život plný radostí a dětskou nevinnost

Byla celkem čilá i se trochu učila,
zkrátka dítě, které by kdekdo asi chtěl
Jenže přišel den, kdy dospěla až do věku
slzí , snů a nevděku a změn duší i těl

Náhle celý život včelí připadal jí přihlouplý,
všechny cíle, slepá píle, žádné štěstí skutečné
Naše malá včelka, nedospělá dospělá,
k myšlence té dospěla, že vše je zbytečné

Včelí život je hloupý, žádné sny a křivé stezky,
vždy jen přímo za cílem, stále rovně kupředu
Kupředu, ale v kruhu, dokola hlas jedné desky,
stereotyp k snídani, k obědu i k večeři

Proto hned žádám změnu, okamžitou revoluci,
svrhnout všechny režimy, popřít všechny zákony
Všichni dnes dejme vale té přestárlé generaci,
zbabělec je každý, kdo se jim nezpronevěří

V prstech cigaretu, Che Guevaru na tričku,
obraz včelky v boji za světlo zítřejší,
zamračené čelo, vprostřed nosu skobičku,
ručku smáčklou v pěstičku a jazyk drsnější

Založila tlupu polotupých včeliček
s poloostrou větou, že „Oni změní svět!“
Konec slabým slovům přeslušnělých větiček
milých, hodných dětiček, jimž není rozumět

Burcovala všechny včelky k útěku pryč z království,
svoboda jen venku kvete, pod modravou oblohou,
uvnitř není místo dostatečné k rozletu,
proto volme odvetu a stůjme na nohou

„Milá včeličko, chápej, že jsi ještě příliš mladá
na to, abys věděla, v čem je smysl života,
dosud zůstáváš silná, každá zeď před Tebou padá,
každý boj, že vyhraješ, je však sotva jistota

Pochop, ne každý zákon překročit lze a má smysl,
chtěl bych vidět ty, kdo dnes půjdou, ač už mají spát.“
„Všichni vyleťme z úlu, náš svět hořký trpce zkysl!“
„To je, včelko, nesmysl, je čas spát, ne odlétat.“

A tak včelka-krysař odletěla samotná,
příroda však nezná slevit v zákonech
Venku dávno vládla nad světem už zima zlá,
malá včelka umrzla svobodná ve svých snech