Skladba

Poutník s kytarou

Folk

Já prošel už tisíc mílí snad,
poutník jsem s kytarou,
i když trávíme spolu všechen čas,
přesto je mi stále vzácná zas.

Bez těch pár strun nemoh' bych už být,
poutník jsem s kytarou,
jak smutno by mně bylo bez ní pak,
zůstal bych sám jak na moři vrak.

Opírám se o ni řádku let,
poutník jsem s kytarou,
jak velká asi patří strunám daň,
že neuměle hladí je má dlaň?

Když náhodou se někdo bude ptát,
proč jsem rád s kytarou,
jak věrný přítel totiž nezná lhát,
je toulek symbol a všech poutníků znak.

Já prošel už tisíc mílí snad,
poutník jsem s kytarou,
když toulám se s ní prachem cizích cest,
touhu po domově pomáhá mi snést.