Jacques Chirac Punk

V metru jede se mnou kráska,
no tak co jí asi řeknu?
Aby vzplanula v ní láska,
abych rozžhavil v ní Etnu?

Řeknu jí, že jsem tragéd
a nadržený prase?
To je pravda, jenže sama přece
dozví se to časem

R.
Na to se musí jinak,
řeknu jí: Čau kotě,
mám kontakty jak Jacques Chirac
a barák v Horní Lhotě,
krom toho tři v Praze
a auto jako kráva,
se mnou ti bude blaze
a nemine tě sláva.

Ona jihne, jiskří oči,
pak si prsten sundá,
do náruče mi skočí,
až mi rupne bunda.
Pak mi říká: Na co čekáš?
Jdeme rovnou k tobě!
Ty vole, ve mně hrklo,
div neskončil jsem v hrobě.

Tak tohle ještě nedávám,
na tohle nemám skill,
neb počítám, že můj skvot
by se jí nelíbil.
A tak vytáhnu mobil,
říkám, promiň, volá Zeman,
odpusť mi, že nejsem
dostatečný gentleman.
Avšak, když se jedná
o bezpečnost státu
neznám sestru, neznám bratra,
neznám ani tátu.

R.

A tak opouštím svou Petru
v kostkovaném svetru
a mávám dojatý
mizícímu metru.
Jsem však v dobré náladě,
stačí někde šlohnout klíče
a už bude na snadě
přiblížit se k dívce.

R.