Skladba

Je to možný tohleto?

Folk

1. Pověz mi, dítě, proč máš hlavu v dlaních,
co nejvíce člověka, když přichází do let,
co nejvíce na světě člověka může bolet?
Tátovu občanku polil jsem medem,
a jak po mě skočil, tak tam byl pařez,
natrh' si montérky a pak stáhl řemen,
nejvíc bolí první nářez, nejvíc bolí první nářez,
a pak už to jde, jó, pak už to jde.

R: No je to možný, tohleto? No možný to je,
malej je malej, však to přežije,
malej je malej, vždyť si ještě užije, jé, jé, až bude velkej.

2. Pověz mi, chlapče, proč máš hlavu v dlaních,
co nejvíce člověka, když přichází do let,
co nejvíce na světě člověka může bolet?
Mlýnskými kameny namletý prášek
je z mého srdce, co v plástvích praská,
mísím ho slinami v slzavý hrášek,
nejvíc bolí první láska, nejvíc bolí první láska,
a pak už to jde, jó, pak už to jde.

Rec: I zbásnit to jde, hele, co jsem vymyslel:
Láska ... praská ...

R: No je to možný, tohleto? No možný to je,
mladej je mladej, však to přežije,
mladej je mladej, vždyť si ještě užije, jé, jé.

3. Pověz mi, holka, proč máš hlavu v dlaních,
co nejvíce člověka, když přichází do let,
co nejvíce na světě člověka může bolet?
Četla jsem noviny a pila koňak,
mejdan byl nuda, já dala se vodvést,
teď mě bolí slabiny, byl to ajznboňák,
nejvíc bolí první bolest, nejvíc bolí první bolest,
a pak už to jde, jó, pak už to jde.

R: No je to možný, tohleto? No možný to je,
mladá je mladá, však to přežije,
mladá je mladá, vždyť si ještě užije, jé, jé.

4. Pověz mi, ženo, proč máš hlavu v dlaních,
co nejvíce člověka, když přichází do let,
co nejvíce na světě člověka může bolet?
Kdo se má o všechno den co den starat,
to přeju na čas každé z těch dorot,
co vědí vo světě leda se v sobě babrat,
nejvíc bolí první porod, nejvíc bolí první porod,
a pak už to jde, jó, pak už to jde.

R: No je to možný, tohleto? No možný to je,
žena je žena, však to přežije,
žena je žena, vždyť si ještě užije, jé, jé.

5. Pověz mi, muži, proč máš hlavu v dlaních,
co nejvíce člověka, když přichází do let,
co nejvíce na světě člověka může bolet?
Roků mi přibývá, roste mi teřich,
mladá lýtka vábí, tož šup za nima za roh,
jenže s kým jsem se to srazil za městem v keřích,
nejvíc bolí první paroh, nejvíc bolí první paroh,
a pak už to jde, jó, pak už to jde.

R: No je to možný, tohleto? No možný to je,
mužskej je mužskej, však to přežije,
mužskej je mužskej, vždyť si ještě užije, jé, jé.

6. Pověz mi, starče, proč máš hlavu v dlaních,
co nejvíce člověka, když přichází do let,
co nejvíce na světě člověka může bolet?
To poznáš, panáčku, co jsou to klouby,
ale horší je, že život se tak nějak zvrt',
žáda a žuby a nohy, no to je houby,
nejvíc bolí první smrt, nejvíc bolí první smrt, panáčku,
a pak už to jde, jó, pak už to jde.

R: No je to možný, tohleto? No možný to je,
starej je čilej, však smrt přežije,
starej je čilej, vždyť si ještě užije, jé, jé.

7. Pověz mi, člověče, proč máš hlavu v dlaních,
co nejvíce člověka, když přichází do let,
co nejvíce na světě člověka může bolet?

R: Proklínám jako ty války a vládce,
až blýsknou se vidle, mihne se pažba,
neschopný s vidlemi budu stát jako zrádce,
nejvíc bolí první vražda, nejvíc bolí první vražda,
a pak už každá ..