Skladba
Čmárám si prstem srdíčka,
na okna zamžená.
Čmárám je místo psaníčka,
bláhově zasněná.
Knoflíky málem přebírám,
má či nemá rád.
Dříve se k smrti utýrám,
než-li budu pravdu znát.
Mých srdcí na skle přibývá,
už není kam je dát.
Každé z nich se mi vysmívá,
proč raději nejdu spát.
Od rámu k rámu pokrývá,
srdcí vodopád.
Nechal mně jejich adresát,
na ulici v dešti stát.
Že prý jsem záhadný, můra a nafoukaný pták.
Sám přitom vypadá jak čínský drak. Jak čínský drak.
Záhony růží pokrývá,
bílý a chladný sníh.
Záclonou z okna otírám,
poslední dětský hřích.
Sníh se mi může lékem stát,
kdyby nerostál.
Pod oknem ráno bude znát,
že tam někdo v noci stál.
Záhony růží pokrývá,
bílý a chladný sníh.
Záclonou z okna otírám,
poslední dětský hřích.
Sníh se mi může lékem stát,
kdyby nerostál.
Pod oknem ráno bude znát,
že tam někdo v noci stál.
že tam někdo v noci stál.
že tam někdo v noci stál.