Skladba
Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo
Vidím ty obrazy, jak máváš z vody,
Směješ se, a já se směju taky
Táhneš mě za ruku, voláš mě k sobě
Oči ti září jak uhlíky v ohni, usneme v objetí jako dvě děti,
Tahle noc může být jako ta první
Když láska hřeje, problém není, když láska hoří, všechno je lehčí
Chtěl bych se tě zeptat
Pláčeš někdy u hudby?
Chtěl bych se tě zeptat
Jaks mohla být tak nad věcí?
Chtěl bych se tě zeptat
Kde bereš tolik odvahy?
Chtěl bych být pak ještě chvíli její pevnou součástí
Zůstal jsem stát a našel jsem stín,
Bez vůle sledoval, jak ve mně sílí
Ty zvláštní pocity, kde láska zůstává
A my přesto míříme k cíli
Jsou trochu surový, všechny ty vzpomínky,
Surový protože byly tak krásný,
Snad krásný protože emoce zhasly, to je ta pravda, kterou jsme našli
Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo
Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo
Čím víc jsem chápal, že nejsem šťastnej,
Tím víc jsem chtěl, ať jsi šťastná ty
Pohledy, doteky, zázemí, důvěra,
touha se o všechno postarat
Ale mí sny už nejsou tvoje sny
Tvý touhy už nejsou touhy mí
A poslední rok jsme hráli o to, kdo z nás to dřív vysloví (kdo?)
Pořád jsem věřil, že to půjde
Pořád jsem věřil, že spolu jdem rovně
My jsme šli spolu, jen netušil nikdo,
kam že to vlastně nakonec dojdem
člověk to nečeká, lehce ho pohltí
krize co netušil že můře příjít
pak se jen v hlavě, pomalu střídají
ozvěny ticha a šílený křik
V těch podstatných chvílích
Si připadám slabej
V podstatných chvílích si připadám sám
Mám pocit, že něco jen hrajem
A nikdo z nás neví, co dělat dál
Bez tebe cítím, že ztrácím sílu
S tebou jsem ji nesměl projevit
Kdo sebe odvahu vystoupí, řekne
Neuhne s těch zajetých kolejí
(Kdo? Tak kdo ? tak kdo? Tak kdo?)
Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo
Oba víme, co to stojí
Hořící loukou projít
Známe svoje jména, v číslech uvězněná
Jinak bych si myslel, že se mi to všechno jen zdálo
Kde je má rodina?
Co jsou mí kořeny?
Kde je mí zázemí?
Z čeho je tvořený?
Hledám tu, upřímně, chci znát tu odpověď
Studený pokoje, sám sedím za stolem
Hýčkám ty hodnoty, abych ho nezbořil,
Našel jsem prostředí, který mám rád
Rap je tak narcisní, a já to vytušil
Život je kontrastní, měl bych se smát
Víš,
mí srdce chtělo najít řešení,
ale vím, že nikdo z nás dvou se už jen tak lehce nezmění,
Cit,
září jako měsíc nad mořem,
a divím se, že jsem tou láskou k tobě dosud neshořel