Skladba

Klíč

Hip-Hop

Už je to spousta let, za mnou spousta vět, spousta slov
taky celkem spoušť, velká spousta pod, spousta chyb
spousta cennejch lekcí z nich, jsem si zvyk, učit se z těch svejch jako z cizích číst jako z knich, já nehodlám shořet jako spliff,
píšu spis, vnímaám co si o tom myslíš ty, no žiju svoje sny.
Necejtim, že bych měl bejt něco víc než vy, je to tim,
že na mě koukáš skrz prsty. Říkáš si, ten kluk je asi z jiný planety
jen proto, že mám trochu jinej apetit než rapeři, co píšou dokola
vo tom jak naplnit ty parkety, vidím ty hvězdy z okna svojí rakety
zářit. Jseš jenom ocas komety co občas proletí kolem, všichni jste posedlí září, no my jsme posedlí slovem, dávám ti poslední sbohem, tohle je poslední moment, vyplujem po stejný vodě,
nastal čas rozdělit lodě


Ref.: (2x)

Zastav se na chvíli, a možná uvidíš to co vidím já
začal jsem vnímat síly, a našel energii, která proudí v nás
je to strašně mocnej feelin' uvědomit si to, že jseš sám
jen ten jedinej kdo má přístup a drží klíče od svýho já.

Našel jsem jinej klid, svojí vlastní dimenzi,
smazal starý myšlenky, abych moh nový vylepšit,
v podstatě vyměnit, a nebude mi chybět nit,
navážu si novou,věř mi, nebude mi chybět nic,
chtělo to vyvětrat, z hlavy divnej smrad, už je pryč,
čistej vzduch zdravim ???, no žádnej špatnej vliv,
žadnej slabej trik nee, žádnej prazdnej track ne,
žádnej prazdnej krok...
Neslíbim žadnej krok vedle, kámo to vážně moc nejde,
pochop jsem stále jen člověk, občas to pálí jak dement,
hořím jak láva ty blázne, jako papír pod mým perem,
stačí mě zavolat do akce, řeknu : "Kámo tak jedem!".
Časo mě táhne ta hudba daleko od jejich stáda,
nechci se vracet a prosit : "Kámo dávej to s náma!".
Hořím jak láva ty blázne, viíš mý plameny sálat,
zkus moje atmo nasávat, než dohořim jako tráva.

Ref.: (2x)

Zastav se na chvíli, a možná uvidíš to co vidím já
začal jsem vnímat síly, a našel energii, která proudí v nás
je to strašně mocnej feelin' uvědomit si to, že jseš sám
jen ten jedinej kdo má přístup a drží klíče od svýho já.

Jak jde čas, tak jdem my, tak jdu já, tak jdeš ty,
nevím jak tvý, ale moje kroky něco táhne pryč,
vzal jsem klíč, otevřel zamčený dveře, našel klid,
našel misi, naše mysl potřebuje naše sny,
naše činy potřebujou naší sílu, naší vůli,
naše slova potřebujou naší víru, aby hnuli
našim životem, aby jsme nestáli jak v plotech kůly,
je potřeba přát sám sobě štěstí a ne smůlu.
Takže buduju svůj dům, v něm studuju svůj plán,
bůh ví, jestli náhodou nejsem ten bůh já,
možná jseš bůh sám, bůh s náma, bůh v nás,
všichni jsme bozi, stačí si jenom ten růst přát,
a když vyrostem, řveme je to boží,
to je důkaz, tvoje mysl je to hřiště, tak se uč hrát,
až se naučíš sám si pravidla dávat, a hrát jenom podle nich,
tak tvůj život bude krása.