Skladba

O lásce

Pop

Jak karkulka v nůši,
si neseš mou duši a sny.
Lásko.
A hladový vlci, tě sledují noci a dny.
Jdeš trnitou cestou sama a přesto víš kam.
Tvé kroky svítím, ale jak stokrát předtím se ptám.

Kde vůle má leží,
vždyť já už jen stěží ji znám.
Zda nepadla v boji, jak Achilles v Tróji a sám.
Zda nevíš, proč ubylo hvězd a hodiny přestaly bít.
Proč jeden z nás nemohl snést, že druhý chtěl jen pro něj žít.

Ze všech mučednic světa,
lásko máš i na svá léta sílu vždy vstát.
A stále jsi k mání, když jiní tě haní, a zkouší ti lhát.
Často zraní tě pýcha, ty přesto dál dýchaš a nezklopíš zrak,
Máš na tisíc tváři, jsi slunce co září i když bráni mu mrak,
Tak vstup do mích dveří, dokud dál v tebe věřím. Někdy.


Jak pramen říčky i ty hledáš kličky, kam vést.
A stejně jak lidem, občas i tobě zbyde se plést.
Sbíraš vzbloudilé duše co tápou jak zkoušený žel.
A vracíš jim sílu, naději, víru i zrak.

Tak vyslyš má slova, já chci zase znova tě znát,
Má náruč tě víta, chci se radostí zmítat a smát.
A vidět zas tisíce hvězd a slyšet jak odbíji zvon,
A vědět, že dokážu snést s tvojí pomocí teť víc než on.

Ze všech mučednic světa lásko máš i na svá léta sílu vždy vstát,
A stále jsi k mání, když jiní tě haní, a zkouší ti lhát.
Často zraní tě pýcha, ty přesto dál dýchaš a nezklopíš zrak,
Máš na tisíc tváři, jsi slunce co září i když bráni mu mrak .
Tak vstup do mích dveří, teď když víc v tebe věřím. Pojď dál

Ze všech mučednic světa lásko máš i na svá léta sílu vždy vstát,
A stále jsi k mání, když jiní tě haní, a zkouší ti lhát.
Často zraní tě pýcha, ty přesto dál dýchaš a nezklopíš zrak,
Máš na tisíc tváři, jsi slunce co září i když bráni mu mrak .
Tak vstup do mích dveří, teď když víc v tebe věřím. Pojď dál