Skladba
Tenhle synťák kdysi koupil táta,
potom ho opravil, aby sme na něj mohli hrát,
pak ležel třicet let pod postelí,
nemyslim tátu, ale synťák, vole.
Dospělí že sme, sme si mysleli často,
že kluci nebrečej, říkaj rodiče dětem s láskou,
nasoukaný ve stanu na sklonku léta s bráchou,
nám zrezly první nože,
poslední prázdniny před základkou.
Já zabíjel sem draky,
zachraňoval princezny a čmáral mapy,
na pískovišti sem vykopal prsteny moci,
na stejnym hřišti nám pak
nácek chtěl vykopat zuby.
Ocit sem se na místě,
kde sem nechápal kudy vede mapa,
má zvítězit dobro a babička neporazí raka,
what the fuck,
nesnášim raky a nechci to chápat,
je jich plná řeka, zrovna se v ní koupe táta.
Hajej, dadej,
všechno bude dobrý a všechno bude špatný,
hajej, dadej,
všechno špatný je k něčemu dobrý,
tak proč nejsme šťastný.
Yeah, oblíknu si nový brnění,
na hradě Okoři sou jen tři kříže z bílýho kamení,
bílá paní šla už dávno spát, začalo jí srát,
že se nechcem bát a že sme všichni dospělí.
A tak s bráchou na kolejích stírám rosu
a pak ve stanu nad ránem klepem kosu,
je nám zhruba šest
a všechno máme dosud před sebou,
včetně pohledů od lidí, který už odešli odsud.
Tenhle synťák kdysi koupil táta,
potom ho opravil, aby sme na něj mohli hrát,
doufám, že bude fungovat ještě hodně dlouho,
teďka myslim svýho tátu, nemyslim synťák.
Teďka myslim svojí mámu, nemyslim synťák,
teďka myslim svojí rodinu, nemyslim synťák,
teďka myslim svý kámoše, nemyslim synťák,
teďka myslim sám sebe a hlavně synťák.
Hajej, dadej,
všechno bude dobrý a všechno bude špatný,
hajej, dadej,
všechno špatný je k něčemu dobrý,
tak proč nejsme šťastný.