Skladba

Osmimílový boty



Nahlásit nefunkční video



Nikdy se mi ani nesnilo o tom,
že budu nejlepším já.

Sem skoro jako Eminem,
sem mu podobnej, sem taky bílej,
taky sem žil v karavanu,
když sme jeli s mámou na výlet,
taky sem ušel dlouhou cestu
v přepočtu kilometrů na míle, asi osm.
Nohy bolí mě, nikdo nevíme, kam zamíříme,
kolik je to ještě kroků do cíle, kdo ví, asi osud,
to si ještě povíme, to si ještě povíme,
to si ještě povíme.
Yeah, uh, chtěl sem bejt skejťák,
moje máma mi koupila prvního skejta,
objížděl sem skatepark, byl tam ňákej reprák
a v něm ňákej rap hrál a v něm ňákej rap hrál.
Nevěděl sem jakej, ani sem se neptal,
oni byli starší a já skejtoval jak mentál,
internet byl v plenkách,
jenom Chaozz sem znal tenkrát,
objevil sem Wu Tang a začal sem hned srát.
Začal sem to hned psát,
informace na bookletech v deskách,
cesta jak se dostat k dalším deskám,
neměli sme MTV
a já sem záviděl ostatním děckám,
přes kámoše sem se dostával k věcem,
co neznám.
Yeah, kapesný dvacka denně,
vypálený cédéčko mě stálo tři sta peněz,
vypaloval nám to kámoš, co byl denně vypálenej,
voněl mi vnitřek i venek, myslim obal CD.
V týdle době, kdy se hulí CBD víc než ptáky,
mám originálky všeho, co sem tehdy pálil,
vracim to zpátky, já, vracim se zpátky, já,
do dob, kdy se mi ani nesnilo o tom,
že budu nejlepší já.
Sedim v Pardubicích u Rádia
v pátek v deset večer,
rok 2000, éterem se nese Penerskej dezert,
zní to jinak a smrdí to světem,
českej rap začíná bejt v hledáčku
českýho dítěte, Wich.

Nikdy se mi ani nesnilo o tom,
že budu nejlepším já.

Já, chovám se jako kretén,
v koupelně u zrcadla dělám,
že sem na koncertech,
máma klepe na dveře
a ptá se jestli v pohodě sem,
odpovídám nejsem,
vrať se do backstage, prosim pěkně.
Moh bych sem napsat spoustu jmen,
co mě v tý době formovali,
nemyslim rap v cizině, ale myslim tady,
Jižní Pio, Dizzastar, pak zástupci Prahy,
Deph, K.O. Kru, Peneři, Indy a Wich.
Já, sem jeden z těch, co na tom vyrůstali,
já sem mixem všech těch, který mi něco dali,
já, sem svědkem evoluce rapu v zemi,
kde měli lidi čtyřicet let nejlíp zůstat němý.
Supercrooo mi změnili svět,
znělo to jak Amerika v češtině,
do tý doby sem myslel, že lidi uráží jen Eminem,
Kato si hrál se slovem jak s šulinem.
Já sem jejich synem, kříženej teplem,
každej rapovej syn vzniká
nechráněnym stykem s rapem,
jo, držim palce všem rapovejm dětem,
uh, dokažte mi, že tu věc fakt milujete, yeah.

Nikdy se mi ani nesnilo o tom,
že budu nejlepším já.

Když přeskočim to, že sem čekal roky,
než si mě všimli a já sem se trochu zbavil pochyb,
že sem potkal hochy z labelu a moh vydat sloky,
že mi dali probs lidi, který sem bral jak bohy.
Že mý kroky vedly k mýmu G'mu Krudanzovi,
že sme trochu uráželi holky,
že sem měl debilní fórky jak je všechno blbý,
že sem si sáh na anděly aniž bych byl v nebi.
Když přeskočim todle všechno, tak tady teď sedim,
hledim na moře z baráku a všichni mě cení,
všechno se prodává
a všechno mám už zaplacený,
naše děti sou už velký a nejsou ztracený.
Celý je to v pořádku a celý je to skvělý,
všechny stěny v bejváku zdoběj hudební ceny,
všechno už mám na háku a zlatý zuby cenim,
Eminem v důchoďáku
se učí na mejch textech storytellin'.

Nikdy se mi ani nesnilo o tom,
že budu nejlepším já.


Vloženo: , martin